Trendy v oblasti řízení skladů

    Pohled na fungování skladu se postupně proměňuje, což je ovlivněno řadou faktorů, jako je růst ekonomiky, vývoj nezaměstnanosti, příchod nových generací „tech-friendly“ pracovníků, nebo dostupností technologií a jejich vývojem. Dříve převládal názor na sklad, jako na nutné zlo, které firmě v podstatě jen generuje náklady a je třeba optimalizovat jeho chod především z tohoto pohledu. Nyní je situace výrazně lepší a sklad je vnímán jako jedno z důležitých míst, kde výrobce i distributor získává konkurenční výhodu, pomáhá mu držet dobré jméno firmy a je stěžejní pro jeho podnikání. Na druhou stranu z toho plyne, že jsou na sklad kladeny vysoké nároky z mnoha pohledů. Je nutné aby dynamicky reagoval na změny ve výrobě, podporoval flexibilitu co do skladování různého sortimentu a je také vyžadováno, aby se dokázal přizpůsobit na změny skladovacích strategií a umožňoval podporu různým distribučním kanálům.

     Jedním z důležitých vnějších vlivů a tlaků na modernizaci skladu je extrémně nízká nezaměstnanost. Dnešní situace velmi znesnadňuje najímání nových pracovníků a sklad není žádnou výjimkou. Práce s moderním skladovým systémem využívajícím aktuální technologie tak může být i jedním z motivačních faktorů proč nastoupit na pozici pracovníka skladu právě k dané firmě. S nízkou nezaměstnaností souvisí i tlak na efektivitu skladových procesů a postupné zavádění automatizace, která dokáže zajistit úsporu lidských zdrojů. Jde například o dopravníkové a třídící tratě, automatizované skladovací věže a dále i řadu mobilních technologií, které automatizují skladové procesy a umožní přijmout, připravit, zabalit a vydat více zboží při stejném počtu pracovníků a přitom neinvestovat desítky milionů do plně automatizovaného řešení. Moderní Warehouse Management Systémy je možné napojit nejen na nadřazený ERP systém, ale i na další řešení a technologie, jako jsou moduly pro podporu expedice, řízení dopravy a uvnitř skladu pak technologie pro měření rozměrů, automatizované baličky a aplikátory etiket.

      V oblasti mobilních technologií se ve skladech používá kromě terminálů se snímačem čárového kódu i technologie jako je například vychystávání pomocí hlasu tzv. „pick-by-voice“. Nutno říci, že tato technologie nemusí být zcela vhodná do úplně každého skladu, ale tam,  kde ano, výrazně snižuje chybovost a zvyšuje produktivitu práce. Navíc poskytuje komfortní ovládání i pro agenturní pracovníky, kteří nehovoří českým jazykem. Zjednodušeně si můžeme představit fungování hlasového řešení ve skladu jako práci dvojic skladníků. Jeden pracovník manipuluje se zbožím a druhý mu k tomu dává povely a pokyny. Kontroluje ho, zda-li je na správné lokaci či bere správné zboží a přitom mu umožňuje mít neustále volné ruce a volné oči pro práci. Druhého pracovníka ovšem nahrazuje hlasový systém, který generuje hlasové instrukce a rozpoznává hlasové povely obsluhy. Ve chvíli, kdy pracovník není vyrušován displejem mobilního terminálu, přirozeně dělá méně chyb a nezdržuje se odkládáním tohoto zařízení. Typickým problémem pro tuto technologii jsou sklady, kde je jediná priorita dostat co nejvíce zboží na co nejmenší plochu skladu. Ale v takových skladech se jakákoliv optimalizace hledá jen velmi obtížně. Pokud je potřeba hlasový proces doplnit i o snímání čárového kódu, není v tom jakýkoliv problém. Hlasové terminály mohou být vybaveny integrovaným snímačem čárového kódu, nebo je k nim možné připojit i bezdrátový snímač (obvykle ve formě malého bluetooth snímače na prst).

     I přes neustálý rozvoj skladových systémů platí, že základem efektivního řízeného skladu je automatická identifikace, nejčastěji pak v podobě čárového kódu. Podle dostupných studií stále více než 90% implementovaných systémů využívá jako metodu identifikace právě čárový kód. A zřejmě tomu tak bude ještě velmi dlouho a to především s ohledem na poměr přínosů a pořizovacích nákladů na označení, ale i robustnosti vůči vnějším vlivům. V souvislosti se změnou legislativy například v oblasti ochrany léčiv proti padělkům se ve skladové logistice rozšiřuje využití dvoudimenzionálních kódů – Datamatrix, QR, PDF417 a dalších. Mají větší hustotu informace a jsou lépe uzpůsobené vůči fyzickému poškození. Při kódování je totiž využito redundance a tudíž některé 2D kódy můžeme i z poloviny poškodit, zmačkat či ustřihnout a kód je stále čitelný. Dvoudimenzionální kódy navíc mají dostatečnou kapacitu pro uchování informace o produktu, jeho exspiraci, výrobci a seriovému číslu. Ve specifických případech nachází uplatnění i technologie radiofrekvenční identifikace. Nejčastěji se jedná o označení odolných obalů, které kolují v uzavřeném oběhu (například plastové přepravky). RFID technologie se používá i pro téměř bezobslužnou kontrolu expedice. Nicméně vždy je zde prvotní otázka, jaké jsou pořizovací i provozní náklady? Často lze ale podobného efektu dosáhnout i s využitím stacionárních kamerových systémů na bázi čtení čárových kódů bez použití násobně dražších RFID tagů.

     Mobilní terminály ve skladu postupně opouštějí mobilní verze OS Microsoft Windows a přechází na Android OS. S tím souvisí i častější využívání webového klienta a ovládání nejen pomocí fyzické klávesnice, ale stále více i prostřednictvím dotykového displeje. Výrobci se snaží vylepšit ergonomii zařízení, aby méně překážela v ruce, případně byla přímo uchycena na ruku. Malý snímač čárového kódu se v takovém případě připojuje pomocí kabelu nebo prostřednictvím bluetooth technologie a je uchycen na prst operátora.

     V souvislosti s obtížným hledáním nových pracovníků do skladu a neustálým tlakem na zvyšování efektivity skladových procesů se zvyšuje poptávka po hardwarových automatizačních prvcích v podobě dopravníků, třídících tratí a karuselů. Automatizované sklady přináší skvělé řešení z pohledu rychlosti vychystání zboží a navíc poskytují úsporu lidských sil. Nevýhodou ale bývá svázanost chodu s navrženou dispozicí skladu a komplikovanější reakce na změny, navíc investice do takových řešení bývá extrémně náročná a zdaleka ne vždy se dokáže v akceptovatelném počtu let vrátit.

     Zajímavou možností do budoucna skýtají autonomní robotické nosiče, které dokáží převážet palety se zbožím bez lidské obsluhy a celá řada jiných bezobslužných systémů například ve formě autonomních vláčků zavážejících po pravidelné trase zboží na výrobní linky. Taková řešení obvykle neznamenají jen dokoupit moderní technologii, ale i naimplementovat WCS řešení a uzpůsobit takovému provozu i dispozice budov.

     Dalším zajímavým faktorem je dostupnost velkého objemu statistických dat o fungování skladu a toku zboží. Svoje místo tak nachází pokročilé Business Intelligence nástroje, které usnadňují měřit práci jednotlivých pracovníků skladu, sledovat a měnit chod skladu a komplexně měnit intralogistiku v důsledku řady vlivů a predikovat potřebné změny v dostatečném předstihu. Zdaleka už nejde jen o sezónní vlivy. To nejobtížnější není vyvodit závěry, ale následně navržené změny aplikovat. Ne každé WMS řešení je dostatečně flexibilní a disponuje připravenou a otestovanou funkcionalitou. Obtížné je to především pro systémy vyvíjené na zakázku, případně pro řešení vzniklá jako nadstavba ERP systému, která nejsou tak rozšířená a nemají připravenou funkcionalitu plynoucí z dlouholetého vývoje a reflektující na požadavky stovek či tisíců různých zákazníků.

     Přehled o materiálových tocích skladem i o pohybu pracovníků a skladové techniky pomáhají přinést i Real Time Location Systémy. U RTLS systémů se může jednat o přesnost od desítek centimetrů po desítky metrů. Sklad je obvykle nutné pokrýt poměrně hustou sítí výsílačů. Lze využít i klasické WiFi, ale přesnost je v tomto případě podstatně horší a jedná se pak spíše o systémy odhadující přibližnou polohu. RTLS řešení mohou využívat od zmiňované WiFi triangulace, přes bluetooth a aktivní RFID, ultra-wide-band technologii, Zigbee až po řešení na bázi infračerveného světla nebo ultrazvuku. Jedním z důvodů využití RTLS technologie ve skladu může být i zvýšení bezpečnosti pohybu osob a manipulačních technologií, ale obvykle se ve skladech nasazuje pro získání dokonalého přehledu o pohybu předmětů v prostoru v reálném čase za účelem optimalizace rozmístění zboží a změn v skladových procesích.

     Z pohledu IT infrastruktury se začínají skladové systémy nasazovat i v cloudu. Umožňuje to především zvýšení kvality datových přenosů a dostupnost cloudových služeb. Je to velmi oblíbený způsob nasazení u menších firem, které nemají vybudované IT oddělení a tudíž hostovaný, z pohledu zákazníka bezúdržbový, provoz serveru velmi vítají.

     Často se též mluví o praktickém využití rozšířené reality (augmented reality) v oblasti skladových systémů. Může se jednat o chytré brýle, nebo interaktivní rukavice usnadňující manipulaci  Zatím se ale jedná, až na vyjímky, spíše jen o pilotní testování či PR projekty. Jejich hlavním účelem je tak vyzkoušet si technologii v reálném prostředí, či zvýšit publicitu dané firmě. Podobné je to vetšinou i s využitím dronů pro inventarizaci zboží ve skladech.

Ing. Luboš Doležal
Vedoucí obchodního oddělení Kodys, spol. s. r. o.

Ing. Luboš Doležal, po absolvování střední školy zaměřené na číslicově řízené stroje, vystudoval na Technické fakultě  ČZU v Praze obor se specializací na obchod a podnikání s technikou. Automatickou identifikací se zabývá od roku 2003. Do společnosti KODYS, spol. s r.o. nastoupil jako obchodní konzultant a v roce 2009 se stal jejím obchodním ředitelem. Od roku 2004 je členem Pracovní skupiny RFID-EPC při GS1 Czech Republic.

 

Své komentáře můžete zaslat na lubos.dolezal@kodys.cz nebo se můžeme potkat na LinkedIN